Mniši a jejich oranžová roucha. Šumění moře a západ slunce.
Buddha. Květ lotosu. Pozice ukazováčku a palce. Ale také ruch velkoměsta nebo
zpěv ptáků.
Meditace má mnoho podob a každá z nich může být pro nás přínosná.
Tím hlavním místem, kde meditace pomáhá, je totiž náš mozek.
„Meditace by vás neměla stát moc úsilí a ani moc snažení.
Berte problémy, se kterými přijdete do styku, jako výzvy, které vám pomůžou na
cestě (nejen) k lepší meditaci.“
Emoční naladění každé situace, se kterou přijdeme do styku,
určuje analýzou a zhodnocením přicházejících podnětů amygdala - malý útvar,
který se nachází ve spánkovém laloku a má tvar mandle (odtud její latinský
název).
Pokud amygdala některý z podnětů vyhodnotí jako nebezpečný, okamžitě
aktivuje sympatikus, který připraví tělo na případné nebezpečí.
Amygdala dále funguje i jako úložiště emocí - ukládají se
sem všechny prožitky se silným emočním nábojem, ať už kladným nebo záporným. Na
svět přicházíme s velmi zralou amygdalou, která už pár hodin po porodu plní své
funkce.
Vědci z bostonské univerzity zkoumali po dobu osmi týdnů dvě
skupiny lidí - účastníky, kteří se přihlásili do tréninku meditace, a kontrolní
skupinu, která tréninkem neprošla. Výzkumníci zjistili, že meditace má na
reakci amygdaly měřitelný vliv. Účastníci výzkumu (zdraví dospělí bez předchozí
zkušenosti s meditací) docházeli pravidelně na vyšetření magnetickou rezonancí
tři týdny před tréninkem a tři týdny po něm; podmínkou bylo, aby nemeditovali
během samotného vyšetření.
Změna, která je vidět
Během vyšetření vědci pozorovali celkem 216 obrázků lidí v
situacích, které měly určitý emoční obsah - pozitivní, negativní nebo
neutrální. Výsledky byly ohromující. Studie prokázala, že meditace dokáže
změnit reakce amygdaly dokonce i v případě, že nepraktikujete meditaci
pravidelně. Podle doktorky Gaëlle Desbordes "je toto poprvé, kdy byl
prokázán vliv tréninku meditace na zpracování emocí v mozku mimo samotný stav
meditace."
Vzhledem k tomu, že meditace je určena ke zvýšení pocitů
soucitu, dává smysl, že by mohla zvýšit reakce amygdaly na lidské utrpení.
Zvýšená aktivace amygdaly ovšem souvisí i se snížením pocitů deprese, což
naznačuje, že mít více soucitu může být výhodné i pro nás samotné.
Skupina účastníků kurzu se potom rozdělila na ty, kteří
začali pravidelně meditovat v soukromí (skupina A), a na ty, kteří meditovali
nepravidelně (skupina B). Rozdíly se objevily i v tomto případě. U skupiny A
bylo prokázano snížení aktivace amygdaly v reakci na všechny snímky, což značně
podporuje předchozí hypotézy, že meditace může zlepšit emoční stabilitu a
reakce na stres.
Ve skupině B se rovněž snížila reakce na pozitivní nebo
neutrální obrázky. Rozdíl nastal u negativních obrázků - zatímco reakce
amygdaly skupiny B zůstaly beze změny, u skupiny A měla amygdala tendence zvyšovat
emoční reakce na obrázky, které zobrazovaly nějakou formu lidského utrpení. V
kontrolní skupině žádné významné změny neproběhly. Co říkáte - je podobnost s
životním příběhem Buddhy čistě náhodná?
Vzhledem k tomu, že meditace je určena ke zvýšení pocitů
soucitu, dává smysl, že by mohla zvýšit reakce amygdaly na lidské utrpení.
Zvýšená aktivace amygdaly ovšem souvisí i se snížením pocitů deprese, což
naznačuje, že mít více soucitu může být výhodné i pro nás samotné. Výsledky
této studie podporují hypotézy, že praktikování meditace může vyústit v trvalé
a prospěšné změny v mozku.
Jak provádět meditaci
Poloha. Lotosový květ je ideální, ale ne každému se povede
do něj pohodlně posadit. Důležitá je hlavně poloha páteře, která by měla rovná,
ovšem ne bolestivá. Neseďte strnule rovní, dlouho v této pozici nevydržíte.
Místo. Zkušení jedinci dokážou meditovat kdekoliv, protože
se naučili utišit svou mysl a tím i ruch kolem sebe. Pokud ale s meditací
teprve začínáte, zkuste si najít klidné místo, kde vám bude příjemně a kde vás
nebude nikdo vyrušovat.
Čas. Doba, po kterou meditujeme, je méně důležitá, než by se
mohlo zdát. Někdo dokáže meditovat hodinu, někdo jen pár minut, a oba mohou
dojít do stejného stavu. Důležité je hlídat si, abychom během meditace
neusnuli.
Aktivita. Souvisí s předchozím bodem. Mohlo by se zdát, že
meditace je prostě jen další způsob relaxace. Opak je pravdou - meditace je
aktivní proces naší mysli.
Cíl. Každý musíme mít cíl, kterého chceme meditací
dosáhnout. Může být velmi jednoduchý - meditovat o minutu déle než včera,
dosáhnout klidu, dosáhnout míru. Cíl nám dává formu a směr cesty, bez něj
bychom se ztratili ve tmě.
Dech. Základem meditace je soustředění se na svůj dech, pro
lepší představu bychom se tím dechem měli sami stát. Celé naše tělo proudí
nádechem, celé tělo se uvolňuje výdechem. Pomalu, postupně, pravidelně.
Mudra neboli postavení prstů. Další z mnoha tradičních
technik, které tvrdí, že každý prst má specifickou funkci v organismu. Pro
meditaci se nejvíc hodí čin mudra - jemně spojíme konce palce a ukazovačku,
zbytek prstů je povolený nebo natažený.
Jak přistupovat k meditaci
Zbavte se očekávání. Nečekejte, že vám meditace během jednoho sezení změní život.
Nečekejte, že najednou budete lepším člověkem. Nestane se to. Čím skromněji
budete k meditaci přistupovat, tím větších výsledků dosáhnete.
Uvolněte se - cílem meditace není být strnulý, ani
agresivní. Pokud se vám dnes do meditace nechce, tak nemeditujte. Někdy nejsou
vhodné podmínky, někdy není čas. Meditace by vás neměla stát moc úsilí a ani
moc snažení. Berte problémy, se kterými přijdete do styku, jako výzvy, které
vám pomůžou na cestě (nejen) k lepší meditaci.
Buďte hodní - hlavně na sebe. Buďte na sebe laskaví a dovolte si malé
chyby, díky kterým se toho naučíte mnohem víc - o meditaci, o druhých a hlavně
o sobě.
Meditace není lehká ani zázračná. Nabízí možnosti a nabízí
pravidla. Teď víme, že nabízí i výsledky. Malými krůčky k velkým změnám - změny
mezi námi tím, jak reagujeme na okolní svět, změny v nás a ve strukturách mozku
a změny k nám, jak se učíme přistupovat k nás samým. Těch pár minut za to
prostě stojí.
psychologie.cz
0 komentářů:
Okomentovat